Charitativní organizace brojí proti DPH z darovaných potravin, namísto dárcovství se plýtvá

Sobota 8. února 2014

Česká federace Potravinových bank se opět pustila do lobbování ve vládě za zrušení DPH z darovaných potravin. Sdružení tak bojuje proti současné praxi, kdy se obchodníkům vyplatí sice neprodejné, ale přitom nezávadné potraviny raději vyhodit, než aby je darovali například chudým lidem. Musí totiž zaplatit nejprve patnáctiprocentní daň, teprve potom smějí darovat. Potom jejich pracovníky navíc čeká složité a zdržující vyplňování jednotlivých položek na darovací listině. Federace vidí řešení v úpravě legislativy.

V Evropské unii je přitom ve většině zemí daň z darovaných potravin zrušena, namátkou třeba v Polsku, Maďarsku, Dánsku, Německu, Francii, Irsku, Itálii, Nizozemsku, Portugalsku, Slovinsku, Velké Británii, Estonsku nebo v Litvě. Problém řešila i Evropská komise: „Komise řešila přesně tento problém už v roce 2012 a připravila k němu doporučení, ze kterých jasně plyne, že jelikož potraviny odevzdávané krátce před expirací mají nulovou, nebo k nule se blížící hodnotu, nemělo by se na ně vztahovat danění,“ řekl v září serveru Lidovky.cz europoslanec Pavel Poc (ČSSD).

Potravinové banky bojovaly za zrušení daně už dříve, posledních pět let pravidelně oslovují přicházející ministry. Všichni jim ale odpověděli, že chudoba je v ČR řešena a zavádět výjimku není potřeba. Tentokrát se chce předsedkyně jejich federace Věra Doušová obrátit na nového ministra Andreje Babiše (ANO), který ale nad věcí ještě nepřemýšlel: „To je odborná otázka, tu si musím promyslet. Neumím vám na to odpovědět, nezamýšlel jsem se nad tím. My jsme říkali, že nebudeme zvyšovat daně, ale nechceme je zas ani moc snižovat. Musíme se podívat na celkový daňový systém, toto je jedna ze sta věcí, partikulární záležitost.“

Jídlo z potravinových bank chudým lidem skutečně pomáhá. Vaří z něho například ostravská Armáda spásy. Pracovníky občas překvapí recepty, které si chudí lidé připravují, jako jsou třeba těstoviny s hořčicí nebo rýže s cukrem. Rýži rádi skladují, protože je trvanlivá.

Některé řetězce jídlo darují editovat

Změnu legislativy chtějí prosadit také sami obchodníci. Už loňské září uvedl na tiskové konferenci Svaz obchodu a cestovního ruchu, že navrhne zrušení DPH z darovaných potravin a zavedení možnosti darovat i klamavě označené potraviny. Klamavě označené, ale jinak zcela nezávadné potraviny dnes končí jako nadbytečný odpad.

Přes veškeré legislativní těžkosti potravinové banky od některých řetězců neprodané jídlo dostávají. Pravidelně jim jídlo zasílá Globus, Albert a Tesco. Například Makro, které původně darování slíbilo, se ale údajně kvůli nutnosti platit DPH vymlouvá: prý mají dokonalou logistiku a žádné zbytky jim na prodejnách nezůstávají. Billa zase podle vyjádření svého mluvčího Jana Laštovičky všechno zboží, kde se blíží expirace, nabídne ve slevě, a to se pak údajně téměř všechno prodá. Jídlo zcela vyhazuje Kaufland. Dosud stejně činil Interspar, který ale spolupráci přislíbil.

Proti plýtvání vystupuje FAO i EU editovat

Před plýtváním jídlem varovala Organizace pro výživu a zemědělství (FAO), agentura OSN. Ve světě se vyplýtvá třetina světové produkce potravin, dochází ke škodě asi 750 miliard dolarů ročně (při současném kurzu zhruba 15,3 bilionu Kč). To odpovídá asi 15 ročním rozpočtům ČR. Za plýtvání je podle FAO zodpovědná nedostatečná komunikace v dodavatelském řetězci i chování spotřebitelů. V rozvojových zemích pak za plýtváním stojí zastaralé technologie a špatná přepravní a skladovací infrastruktura.

Proti plýtvání brojí také Evropský parlament a Evropská komise. Podle údajů Evropského statistického úřadu se v Evropské unii vyhodí až 50 procent jídla. Evropský parlament je přesvědčen, že nejde jen o ekonomický, nýbrž také etický problém. Už v roce 2012 proto vyzval Evropskou komisi, aby navrhla opatření, která umožní snížit plýtvání do roku 2025 na polovinu.

Zatímco v bohatších částech planety se plýtvá, v dalších existuje až miliarda lidí trpících podvýživou. To se týká ostatně i některých nejchudších domácností v oněch bohatších částech planety, hladovějící lidé žijí v nezanedbatelném množství i v Evropě nebo v USA.

Freegani: z popelnice do lednice editovat

Lhostejní nejsou k problému často ani jednotlivci. Stovky až tisíce lidí v Česku a ještě více jinde, kteří si říkají freegani, vybírají potraviny z popelnic. Ne proto, že jsou chudí, je to jejich životní styl – vadí jim plýtvání. Tzv. dumpstrování spojuje lidi nejrůznějších profesí, od studentů vysokých škol po operátory v továrnách. Chodí vybírat kontejnery supermarketů a za noc najdou nezávadné potraviny až za tisíce korun. „Ulovit“ lze nejrůznější potraviny, například zeleninu, džusy, sušenky, čokoládu a mnoho dalšího.

Zdroje editovat

kap; SMATANA, Ľubomír. Rozdávání potravin chudým brzdí zákony, které nutí dárce platit vysokou daň. rozhlas.cz [online]. 2014-02-08 [cit. 2014-02-09]. Dostupné z: [1].
ČERNÁ, Michaela. Neprodané jídlo charitě? Dejte ho za korunu, radí ministerstvo, jak se vyhnout dani. Lidovky.cz [online]. 2013-09-23 [cit. 2014-02-09]. Dostupné z: [2].
redakce. Obchodníci žádají stát: Zjednodušte darování přebytečných potravin. Lidovky.cz [online]. 2013-09-17 [cit. 2014-02-09]. Dostupné z: [3].
duk. V EU se vyhazuje až 50 procent potravin, Brusel volá po omezení plýtvání. ceskatelevize.cz [online]. 2012-01-19 [cit. 2014-02-09]. Dostupné z: [4].
mkp, kko; SMATANA, Ľubomír; KROC, Vladimír. Odpadky na talíři aneb Z popelnice do lednice - protest freeganů proti plýtvání. rozhlas.cz [online]. 2013-04-18 [cit. 2014-02-09]. Dostupné z: [5].