Na čtvrtek je plánováno jednání ministrů vnitra EU o povinné kontrole všeho, lidé napíší v chatech
Ve čtvrtek budou ministři vnitra EU projednávat návrh nařízení evropské komise ohledně boje proti zneužívání dětí.[1] Návrh nařízení existuje jíž dva roky a jakékoliv jednání o něm budí politické vášně, protože kromě při jeho realizaci současně dojde k narušení soukromí.[1] Aplikace by kvůli nařízení musely prolomit koncové šifrování.[1]
Obsahem nařízení je i monitorování elektronické komunikace aplikacemi pro zasílání zpráv jako jsou Signal nebo WhatsApp.[1][1] Podle nařízení všechny obrázky, videa a jiné dokumenty, která si uživatelé posílají nebo mají uložené v cloudových službách, kontrolována na přítomnost nelegálního obsahu.[1] Primárně by se dokumenty měly kontrolovat kvůli materiálům týkajících se zneužívání dětí, ale řada států spoléhá na to, že by kontrola obsahu mohla fungovat i jako ochrana před terorismem.[1]
Kvůli prolomení ochrany soukromí s nařízením ne všichni souhlasí, ale pravděpodobně odmítnuto nebude.[1] Nová Evropská komise chce nařízení prosadit.[1]
Mezi příznivce nařízení patří Maďarsko, Bulharsko, Chorvatsko, Kypr, Dánsko, Finsko, Řecko, Irsko, Itálie, Lotyšsko, Litva, Lucembursko, Malta, Portugalsko, Rumunsko, Slovensko, Španělsko a Švédsko, silným odpůrcem nařízení je Polsko.[1] Německo a Francie nejsou rozhodnuty, ale pravděpodobně nebudou proti nařízení vystupovat ostře.[1][1] Česko zatím vystupovalo proti nařízení, ale protože silným odpůrcem nařízení je Ivan Bartoš, který ale již není členem vlády, není vyloučeno, že Česko svůj názor změní.[1] Mluvčí ministerstva vnitra Ondřej Krátoška dokonce očekává, že návrh bude ze čtvrtečního jednání stažen, protože nedošlo k žádnému posunu ve vyjednávání s členskými státy EU.[1]
V Evropském parlamentu proti nařízení vystupují především Piráti a část levice.[1] Pro omezení monitorování uživatelů europoslanci navrhují omezení monitorování pouze na podezřelé osoby.[1][1] Podle Markéty Gregorové by schválení nařízení v současné podobě znamenalo obrovské narušení soukromí a vedlo by ke kontrole komunikací a cloudových úložišť všech uživatelů plošně a bez dohledu soudů.[1] Poskytovatelé online komunikace by vytvořili neustále moniturující aplikace, které by soukromé konverzace uložily do národních databází, odkud by si je mohly vyžádat zpravodajské služby.[1] Podle Tomáše Zdechovského dokud návrh nebude dávat záruky ochrany soukromí lidí, jsou veškeré diskuse o něm předčasné.[1] Podle Veroniky Vrecionové z ODS je snaha kontrolovat online komunikaci preventivně nepřijatelná a zbytečně by omezovala práva všech uživatelů.[1] Podle Filipa Turka z Přísahy a Motoristů má v právním státě platit presumpce neviny a prozkoumávání cizí korespondence poruší základní princip svobody.[1]
Uživatelé by podle nařízení měli dát ke sledování souhlas, jinak ztratí možnost odesílat a přijímat obrázky, videa a odkazy.[1]
Protože aplikace by musely prolomit koncové šifrování, panuje obava, že úložiště zpráv by mohlo lákat hackery.[1] Společnost Signal se prostřednictvím Meredith Whittakerové vyjádřila, že raději opustí EU než aby podkopala záruky soukromí.[1]
V danou chvíli není jasné, kde a na jak dlouho by se ukládala sebraná data.[1] Jednou z možností je, že by data zastřešovala plánovaná evropská zpravodajská služba.[1]