Raketoplán Discovery úspěšně zakotvil u ISS: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
m změna formátu parametru v šabloně Datum, - kategorie mimo systém
JAnDbot (diskuse | příspěvky)
m změna odkazů z portálů na Wikipedii
Řádek 1:
[[Soubor:STS-114 launch.jpg|thumb|Start raketoplánu Discovery při letu STS-114 v červenci 2005<br />Ilustrační foto. [http://mediaarchive.ksc.nasa.gov/detail.cfm?mediaid=26661 NASA]]]
{{Datum|2008-06-03}}
[[Portálw:Spojené státy americké|Americký]] [[w:Space Shuttle|raketoplán]] [[w:Discovery (raketoplán)|Discovery]] včera večer ve 20:03 středoevropského času úspěšně zakotvil u [[w:Mezinárodní vesmírná stanice|Mezinárodní vesmírné stanice (ISS)]].
 
Nejdůležitějším úkolem posádky této mise je nainstalovat [[Portálw:Japonsko|japonsko]]u laboratoř Kibo, jejíž druhou část na své palubě přivezla a kvůli jejíž velikosti dokonce musely být upraveny vnitřní prostory. První část japonské laboratoře byla vynesena do kosmu při prozatím posledním letu raketoplánu [[w:Endeavour (raketoplán)|Endeavour]] před dvěma měsíci. Na ISS bude dopraven v roce 2009 ještě třetí, poslední díl laboratoře. Celá laboratoř stála okolo jedné miliardy amerických dolarů.
 
V raketoplánu bylo také náhradní čerpadlo k toaletě, které se pokazilo.
 
Na ISS zůstane [[Portálw:Kanada|kanaďan]] Greg Chamitoff a zpět z vesmíru se s Discovery vrátí technik Garrett Reismann, který jeho přílet oznamoval zvonem vypůjčeným od amerických mariňáků. Reismann při příletu raketoplánu také fotil jeho tepelné štíty, aby si astronauti ověřili, že s nimi nebude problém při návratu do atmosféry.
 
Discovery zůstane na oběžné dráze 9 dní a během nich by měla posádka třikrát vystoupit do volného prostoru.