Vyšla kniha Povětrnostní sloupy: Průvodce po objektech drobné architektury s meteorologickými přístroji: Porovnání verzí

[[w:Český hydrometeorologický ústav|Český hydrometeorologický ústav]] vydal novou knihu ''Povětrnostní sloupy: Průvodce po objektech drobné architektury s meteorologickými přístroji''. Tato unikátní publikace seznamuje čtenáře s  existujícími či zaniklými [[w:Meteorologický sloup|meteorologickými sloupy]] na území [[w:Česko|České republiky]] a  kromě náhledu do literaturou dosud prakticky nepokryté problematiky může posloužit i  jako dobrý tip na výlety.

[[w:Meteorologický sloup|Meteorologické (povětrnostní) sloupy]] se těšily velkému zájmu především na přelomu [[w:19. století|19.]] a  [[w:20. století|20. století]] a  za [[w:První republika|první republiky]]. Některé tyto drobné stavby byly postupem času zdevastovány či zcela zanikly, jiné byly naopak po roce  1990 rekonstruovány, a  dokonce vzniklo i  několik nových.

Kniha v  reprezentativní úpravě vznikala 5  let (informace se však shromažďovaly již od roku  2008) a  váží cca 1  kilogram. Popis 111  objektů na území [[w:Česko|České republiky]] doplňuje 192  současných či historických fotografií a  reprodukcí a  37  autorských kreseb.

Prodejní cena je 480  Kč.

První kapitola ''Co víme o povětrnostních sloupech'' seznamuje čtenáře s  koncentrovanými poznatky o [[w:Meteorologický sloup|meteorologických sloupech]] a  předkládá je formou odpovědí na záměrně zvolené otázky seřazené tak, aby poskytly informace o  základním vymezení těchto staveb, připomněly jejich historii, předložily jejich charakteristické znaky a  přiblížily jejich místní vnímání a  události s  nimi spojené včetně jejich současnosti. Jednou z  těchto otázek je mimo jiné i  to, zda meteorologický sloup postavil [[w:Jára Cimrman|Jára Cimrman]].

Druhou, nejrozsáhlejší, kapitolou je ''Přehled meteorologických sloupů podle vzniku'' rozdělený do pěti časově navazujících částí, který prezentuje 111  ke dni vzniku knihy známých existujících i  zaniklých [[w:Meteorologický sloup|meteorologických sloupů]] na našem území nacházejících se v  90 [[w:Sídelní útvar|sídlech]]. Z  nich vzniklo  96 před druhou světovou válkou, čtyři pak do roku  1990 a  zbylých  11 poté. Tento katalog doplňují přehledné mapy s  vyznačením existujících, zaniklých a  všech sloupků dohromady.

Úvod každého časového úseku popisuje poměry v  českých zemích, vývoj zřizování [[w:Meteorologický sloup|meteorologických sloupů]] a  přináší stručné informace o  souběžném rozvoji [[w:Meteorologie|meteorologie]] jako vědního oboru na našem území.

První část ''Konec 19.  století a  začátky zřizování meteorologických sloupů'' odráží situaci na samotném počátku existence těchto zařízení a  staveb.

Další dvě, obsahově nejrozsáhlejší, části, ''Začátek 20.  století a  vlna obliby meteorologických sloupů'' a  ''Situace po 1.  světové válce a  druhá vlna zájmu o  meteorologické sloupy'' korespondují s  dvěma velkými vlnami zájmu o  popisované stavby, které však byly dramaticky přerušeny světovými válkami.

Navazující čtvrtá část ''Období po 2.  světové válce a  úpadek meteorologických sloupů'' zachycuje situaci, kdy mnohé [[w:Meteorologický sloup|meteorologické sloupy]] chátraly následkem válečných bojů, byly ničeny vandaly, nebo jen stály bez povšimnutí svého okolí. Tehdy byly tyto objekty jen částečně opravovány a  obnovovány.

Poslední, pátá část ''Přelom 20.  a  21.  století a  částečná obnova a  vznik nových meteorologických sloupů'' začíná rokem  1990, od něhož lze vypozorovat snahy o  komplexní rekonstrukce některých původních staveb, nebo dokonce i  případy zřizování nových, částečně v  duchu historické tradice, ale převážně již s  moderními elektronickými prvky a  designem.

Třetí kapitola ''Meteorologické přístroje v  povětrnostních sloupech'' podrobně popisuje používané [[w:Větrná korouhev|větrné korouhve]], tlakoměry ([[w:Barometr|barometry]], [[w:Barograf|barografy]] a [[w:Aneroid|aneroidy]]), [[w:Teploměr|teploměry]], [[w:Vlhkoměr|vlhkoměry]] a  unikátní [[w:Lambrechtův povětrnostní telegraf|Lambrechtův povětrnostní telegraf]], který uměl na základě aktuálně naměřených dat relativně přesně [[w:Předpověď počasí|předpovídat]] až 11  typů [[w:Počasí|počasí]] na následujících zhruba 30  hodin.

Čtvrtá kapitola ''Výrobci a  dodavatelé meteorologických skříněk a přístrojů'' představuje osoby a  firmy, které byly producenty výbavy [[w:Meteorologický sloup|povětrnostních sloupů]]. Největší část je věnována nejvýznamnějšímu z  nich – [[w:Wilhelm Lambrecht|Wilhelmu Lambrechtovi]] z  [[w:Göttingen|Göttingenu]], představen je i [[w:Heinrich Kappeller|Heinrich Kappeller]] z  [[w:Vídeň|Vídně]] a  další, včetně českých firem. V  závěru jsou pak zmíněny dva překvapující a  ojedinělé současné české podniky.

Pátá, poslední, kapitola ''Doporučení k  vyhledávání, rekonstrukci a  zřizování meteorologických sloupů'' přináší zájemcům o  tyto tři aktivity v  rámci dané problematiky bodově sestavené návody vytvořené na základě zkušeností při tvorbě knihy.

Knihu po poznámce o  výhledu do budoucnosti uzavírá místopisný rejstřík a  bohatý seznam literatury a  odkazů k  jednotlivým stavbám v  katalogu.

Ing. [[w:René Tydlitát|René Tydlitát]] je [[w:Letecká meteorologie|letecký meteorolog]]. V  tomto oboru [[w:Aplikovaná meteorologie|aplikované meteorologie]] pracoval pro [[w:Vzdušné síly Armády České republiky|Vzdušné síly Armády České republiky]], na konci své aktivní vojenské kariéry pak jako inspektor [[w:Hydrometeorologická služba Armády České republiky|Hydrometeorologické služby  AČR]]. Jako inspektor pracoval následně i  na [[w:Úřad pro civilní letectví|Úřadu pro civilní letectví]] a  od roku  2014 je zaměstnancem [[w:Český hydrometeorologický ústav|Českého hydrometeorologického ústavu]] opět v  oboru [[w:Letecká meteorologie|letecká meteorologie]]. V  odborné činnosti se vždy zajímal zejména o  metody měření a  pozorování [[w:Počasí|počasí]] a  související [[w:Meteorologické přístroje|meteorologické přístroje]], což jej mj. přivedlo i  k  drobným architektonickým objektům s  měřicími [[w:Meteorologické přístroje|meteorologickými přístroji]]. Postupně projevený zájem o [[w:Dokumentární dokumentaristickoufotografie|dokumentární fotografii]] podpořený absolvováním [[w:Pražská fotografická škola|Pražské fotografické školy]] a  setkání s [[w:Jan Trejbal|Janem Trejbalem]] v  roce  2015 při vernisáži týkající se odhalení nového [[w:Meteorologický sloup|meteorologického sloupu]] měly za následek, že své fotografické i  badatelské úsilí zaměřil na zpracování tématu (historických) [[w:Meteorologický sloup|meteorologických sloupů]] v  [[w:Česko|České republice]].

MgA. Bc. [[w:Jan Trejbal|Jan Trejbal]] je [[w:Urbanismus|urbanista]]-[[w:Výtvarné umění|výtvarník]]. Nejprve absolvoval [[w:Střední průmyslová škola stavební|stavební průmyslovku]] a  poté obor Glass and Free-form architecture na [[w:Fakulta architektury ČVUT|Fakultě architektury]] [[w:České vysoké učení technické v Praze|ČVUT]]. Dále pokračoval na AVU[[w:Akademie výtvarných umění v Praze|Akademii výtvarných umění]] v [[w:Praha|Praze]], kde ukotvil svůj zájem do inter-disciplinárních souvislostí mezi umělecký a  vědecký pohled na svět. Výsledkem tohoto procesu bylo v  roce  2011 založení interaktivní platformy [[w:Neolokator.cz|Neolokator.cz]] orientující se na tvorbu profesionálních studií a  dlouhodobě podporující regionální rozvoj. V  témže roce byl společně s [[w:Ida Chuchlíková|Idou Čapounovou (Chuchlíkovou)]] oceněn hlavní cenou [[w:Young Architecture Award|Young Architecture Award]] za práci ''Český venkov''. Více než 3  roky vyučoval autorský předmět „Topologie tvorby kulturní krajiny” na AVU[[w:Akademie výtvarných umění v Praze|Akademii výtvarných umění]] v [[w:Praha|Praze]], dále pedagogicky působil na [[w:Vysoká škola uměleckoprůmyslová v Praze|UMPRUM]] a [[w:Fakulta architektury ČVUT|FA]] [[w:České vysoké učení technické v Praze|ČVUT]]. Věnuje se i  osvětové a  publikační činnosti (např. [[w:Zlatý řez (časopis)|Zlatý řez]], [[w:ERA21|ERA21]], [[w:Česká televize|Česká televize]], [[w:Lidové noviny|Lidové noviny]], [[w:Reportér (časopis)|Reportér]], [[w:Deník (Vltava Labe Media)|Deník.cz]]), od roku  2017 vysílá pořady Vizitka a  Reflexe na [[w:Český rozhlas Vltava|Českém rozhlase 3 – Vltava]].

[[Kategorie:ArchitekturaPočasí]]