Ústavní soud zrušil část volebního zákona
Kvůli porušení rovnosti volebního práva zrušilo plénum Ústavního soudu část volebního zákona. V některých krajích totiž bylo nutné získat několikanásobně více hlasů než v krajích jiných; zároveň došlo ke snížení klauzule pro koalice, na 5 %. Rozhodnutí se dotkne již letošních podzimních voleb do Poslanecké sněmovny.
Ve středu 3. února 2021 zveřejnil Ústavní soud rozhodnutí, ve kterém zrušil část volebního zákona. Tak se stalo poté, co skupina senátorů podala návrh na zrušení poměrně velké části zákona č. 247/1995 Sb. Plénum zrušilo přepočet D'Hondtovou metodou, která ruší princip rovnosti hlasů. Zůstalo však rozdělení země do 14 volebních obvodů.
Byla také zrušena aditivní (sčítací) klauzule pro koaliční subjekty, která zvýhodňovala větší strany; podle soudce zpravodaje Jana Filipa „Nemůžete být perzekuován za to, že vstoupíte do koalice“. Hranice tak byla snížena na 5% úroveň samostatně kandidujících subjektů.
Rozhodnutí je bezodkladné, čili se týká letošních voleb do Poslanecké sněmovny, které jsou vyhlášeny na 8. a 9. října. Odklad by pak podle soudců snížil legitimitu nové Poslanecké sněmovny a vyvolal nedůvěru občanů. Podle politologa Tomáše Lebedy je však na zákonodárce kladen velký tlak, jelikož změny volebního zákona musí schválit obě komory Parlamentu, a místo nalezení optimální varianty tak bude volena nejrychlejší cesta. Podle Jana Filipa je však času dost, a v případě, že by brzké vyhlášení termínu voleb prezidentem Milošem Zemanem bránilo v nálezu Ústavního soudu, bylo by zrušeno, a Pavel Rychetský pak řekl, že času je dostatek.
Čtyři ústavní soudci však s návrhem nesouhlasili, podle nich došlo ke zbourání volebního systému, a soudce zpravodaj vystavil plénum časovému tlaku. Podle předsedy Ústavního soudu Pavla Rychetského byl však nález dokonalým. Před zasedáním Ústavního soudu zaslal Miloš Zeman dopis, kde varoval před ústavní krizí, pokud by byl návrh schválen. Jelikož však prezident nebyl účastníkem řízení, nebyl na něj brán zásadní ohled.
Ministr vnitra Jan Hamáček svolal jednání politických subjektů, na kterém Ministerstvo vnitra představí návrhy řešení. Také se pak má sejít senátní ústavní komise. Podle předsedy KDU-ČSL Mariana Jurečky došlo ke konci diskriminace, stejný názor měla i předsedkyně TOP 09, a předsedové Pirátů a STAN. Tomio Okamura však kritizoval, že ÚS rozhodl těsně před volbami, a napomohl tak subjektům tzv. Demobloku (Piráti, STAN, ODS, KDU-ČSL a TOP 09).
Politolog Stanislav Balík zmiňuje, že Ústavní soud vystoupil z role, a pasoval se do role aktivisty, řekl: „Politologie dobře ví, že žádný volební systém není absolutně spravedlivý“. Podobně politolog Tomáš Lebeda kritizoval příliš krátkou dobu, ve které je nutné schválit změnu zákona. Podle Jana Kubáčka na rozhodnutí prodělaly koalice nejvíc, jelikož spolupráci navázali především proto, aby kvůli volebnímu systému neztrácely mandáty.
Související zprávy
editovatZdroje
editovat- Nález Ústavního soudu České republiky
- Ústavní soud zrušil část volebního zákona. Koalicím bude stačit pro vstup do sněmovny pět procent hlasů. iROZHLAS.cz [online]. 2021-02-03, rev. 2021-02-03 [cit. 2021-02-03]. Dostupné z: [1].
- Ústavní soud zrušil část volebního zákona. Koalicím bude pro vstup do sněmovny stačit pět procent hlasů. Hospodářské noviny [online]. 2021-02-03 [cit. 2021-02-03]. Dostupné z: [2].
- Ústavní soud zrušil část volebního zákona. Koalicím postačí pět procent už v letošních volbách. ČT24 [online]. 2021-02-03 [cit. 2021-02-03]. Dostupné z: [3].
- MAZANCOVÁ, Hana; TVRDOŇ, Jan. Ústavní soud zrušil přepočet hlasů na mandáty i vyšší laťku pro koalice. Parlament musí změnit volební zákon. Deník N [online]. 2021-02-03 [cit. 2021-02-03]. Dostupné z: [4].
- Změna systému voleb uškodí koalicím, mohou se rozpadnout, míní politologové. iDNES.cz [online]. 2021-02-03 [cit. 2021-02-03]. Dostupné z: [5].
- Menší strany jásají. Rychetský dokázal, že jednal protiústavně, říká Kalousek. iDNES.cz [online]. 2021-02-03 [cit. 2021-02-03]. Dostupné z: [6].