České umění 19. století v Jiřském klášteře – seznámení s romantismem

Neděle 7. února 2010

Výstava August Bedřich, Charlotta a Louisa Piepenhagenovi v jiřském klášteře (do 30. dubna 2010)

Umění 19. století byli návštěvníci zvyklí vídat ve Veletržním paláci, slavnou rodinu Mánesů v klášteře Anežském na Starém Městě. V současnosti vše naleznou v nové stálé expozici Národní galerie v Praze v Jiřském klášteře na pražském hradě. Stálou expozici s názvem Umění 19. století v Čechách připravila kurátorka Naděžda Blažíčková-Horová ve spolupráci s Šárkou Leubnerovou; architektonické řešení provedl Vladimír Hora. Výstava zobrazuje přechod baroka konce 18. století k romantismu, pokračuje realismem a končí Schikanederovými díly z počátku století 20.

Nová stálá expozice se nachází v 1. patře Jiřského kláštera. Klášter svatého Jiří byl založen v 70. letech 10. století knížetem Bořivojem II. díky souhlasu papežské kurie, který přivezla jeho sestra Mlada. Klášter se tak stal prvním ženským v tehdejších Čechách a existoval až do roku 1782, kdy byl zrušen. Jednalo se o rit sv. Benediktýna. V letech 1142 a 1541 klášter vyhořel. Díky tomu se v interiérech expozice nesetkáte s velkým množstvím původního zdiva, tak jako je tomu u přilehlé románské baziliky svatého Jiří. jedná se pouze o kapli, kde se dochovaly původní, zřejmě románské fresky.

Zbytky fresek v původní románské kapli

Co se týče samotné expozice, hned v úvodu máme možnost seznámit se s dílem českých barokních malířů konce 18. století. Následuje řada děl českých raných romantiků. V expozici se nenachází pouze obrazy, ale i kopie sochařských děl, nábytek, sklo, porcelán a další dekorativní prvky doby. Pokud se i neznalý návštěvník postupně uvolní a vcítí do expozice, na konci výstavy bude schopen ji znovu správně projít. Umožňuje to architektonické řešení jednotlivých panelů, které svými pravoúhlými záhyby vždy vymrští návštěvníka k dalším navazujícím dílům. Proto pokud výstavu plánujete navštívit, nebojte se vstupovat k dílům, tak jak vás dekorace nasměrují, ani se nebojte v prostoru otáčet o 180 stupňů a přecházet k dílům na druhou stranu. Organizace výstavy je na to plně připravena. Když budete unaveni můžete využít dřevěných sedadel. Na úvod ještě nutno dodat, že v zimních měsících se teplota uvnitř pohybuje kolem 18 °C, proto ti co mají rádi teplo, nechť si vezmou kabát či bundu s sebou.

Díla Augusta Bedřich Piepenhagena (1791–1868) v Jiřském klášteře

Jak už jsem naznačil začínáme raným romantismem. Zde nás jistě zaujme hlavně dílo Augusta Bedřicha Piepenhagena a jeho romantické zimní a letní krajiny. Ostatně Piepengagenovi a jeho dcerám je v přízemí věnována celá výstava, která bude v Jiřském klášteře umístěna až do 30. dubna 2010. Tvorba Piepenhagenových Vás upoutá hned na první pohled a je zajímavá i v detailu. Na rozdíl od Mánesů, kteří následují a mají ve svém díle jasné tvary, pro listy stromů a rostlin, větve, kmeny a skály, dílo Piepenhagenů se zdá na první pohled v detailu jako změť tahů a čar, které nemohou dát iluzi výsledného obrazu. Navíc s romantickým nádechem. Ale není tomu tak. Zkuste se zastavit před jeho díly a prostudovat si je, jak z odstupu tak z detailu. Mě osobně nejvíce z této malé kolekce zaujal obraz Bystřina pod listnatými stromy (na fotografii vlevo). Jediným velkým problémem je, že jsou obrazy špatně nasvíceny. U Bystřiny pod listnatými stromy jsem hledal správný úhel pohledu zatraceně dlouho!

Postupujeme-li dále raným romantismem narazíme na rodinu Mánesů. Mánesové už v podstatě mají v detailu jasné tahy a tvary vytvářené štětcem. Ovšem z jiného úhlu pohledu můžeme říct, že Mánesové na rozdíl od Piepenhagenů již také mají své jméno a povědomost v současné české společnosti. Nebudu se proto o nich dlouho rozepisovat. Jsou to stromy v popředí, pod nimi poutníci a výhled do krajiny s modrým nebem. Jenom bych uvedl jednu zajímavost, která mě zaujala. Jedná se o obraz Antonína Mánesa: Horská krajina, olej na plátně (viz fotografie). Na tomto obraze mě zaujal detail stromu či keře, který při pohledu zblízka jako by se rozsvěcel a při odstupu a pohledu na celý obraz zhasínal. Toto se mi podařilo zachytit i na fotografii, i když popravdě řečeno v galeriích se bez speciálního osvětlení a stativu fotí velmi špatně.

• 
  Antonín Mánes: Horská krajina
• 
  Detail stromu

Potupme ale dále. Za rohem se dostáváme do části vrcholného romantismu, který zaujme otevřenými krajinami a grandiózními díly. Dovolte mi zde ale vypíchnout dílo romantika měně známého, schovaného hned za tím grandiózním obrazem vánoční zimní krajiny s měsícem. Jedná se o dílo Hugo Ullika s nádherně autenticky vyvedenými stromy a názvem Horská krajina s košatým stromem. Jistě ho leckteré oko přehlédne zahlceno krajinami vrcholného romantismu.

Hugo Ullik: Horská krajina s košatým stromem

Ti co jsou již unaveni by nejradši vyrazili domů. Naše cesta však zdaleka nekončí a proto můžeme říct, že expozice se dá proběhnout za 30–40 minut, můžete zde zůstat půl dne, celý den, ale také se opakovaně vracet a vždy něco nového objevit. Český romantismus i realismus je určitě dobrým směrem pro začínající návštěvníky galerií, protože přitáhne svými barvami a náměty. Ti co jsou unavení, si mohou jít hrát a malovat do lektorského oddělení, které se nachází v suterénu budovy, my ostatní pokračujeme do další sekce, věnované pozdnímu romantismu s výjevy z české historie. Pokud jsme toto přežili bez úhony dostáváme se postupně k dílu realistů, tento přechod je naznačen jak barevně, tak i každý laik postupně pozná, že jsme se dostali jinam. Jsou to Purkyněho zátiší, ale i reálné krajiny jiných realistů. I zde můžeme strávit notný čas, stejně tak jako v přízemí s Generací národního divadla či malíři přelomu století. O tom už ale někdy příště.

Klášter svatého Jiří je otevřen denně od 10–18 hodin. Základní vstupné stojí 150 korun, snížené po 16 hodině 80. Snížené je potom za 80 a 40, rodinné za 200 a 100. Vyjma stálých expozic je možno v Jiřském klášteře navštívit i právě probíhající výstavy. Je to jednak v prvním patře výstava nazvaná Karel Svoboda (1824–1870), která zde bude umístěná do 28. února 2010. Dostanete se k ní tak, že vyrazíte do stálé expozice a hned na začátku zatočíte doprava. Jedná se hlavně o kresby a grafické reprodukce, které se stali inspirací i slavnému Mikuláši Alšovi. Další výstavou, která byla zmíněna již v textu je výstava August Bedřich, Charlotta a Lousia Piepenhagenovi, která se nachází v mezaninu kláštera. Z asi 300 kusů obrazů, které jsou v současnosti v rukách Národní galerie, se prezentuje jen zlomek. Ovšem i v tomto zlomku můžete strávit půl dne. Výstava bude k dispozici do [[30. duben 2010|30. dubna 2010[[. A poslední pozvánka je na výstavní medailon: Maximilian Joseph Haushofer: Návrat z lovu, který se nachází, hned u vstupu do Piepenhagenovské výstavy a bude tu společně s ní umístěn až do konce dubna. Je třeba říct, že tyto expozice má návštěvník samozřejmě v ceně.

Na závěr, jak se do Jiřského kláštera dostat. Můžete buďto vyrazit z Klárova (stanice metra Malostranská) po Starých zámeckých schodech, nebo se vyvést tramvají číslo 22 až na stanici Pražský hrad. Stačí pak dojít až na Jiřské náměstí za katedrálou a vstoupit do bývalého kláštera, který se nachází mezi bazilikou svatého Jiří a tzv. Novým proboštstvím. Pro ty co zde hodlají strávit celý den, doporučuji svačinu sebou, párek v rohlíku u vstupu do Nového proboštství stojí 50 korun.

Zdroje

Čtete zprávu, která vznikla jako původní zpráva redaktora Juandev (diskuse, příspěvky), který ručí za její pravdivost. Pokud se vaše informace o události liší, Wikizprávy uvítají, pokud je s uvedením zdrojů doplníte či uvedete na diskusní stránce.