Islanďané odmítli výplatu za krach banky Británii a Nizozemsku, jejich vláda ale chce dál jednat
Referendum o to, zda má Island vyplatit téměř čtyři miliardy euro Velké Británii a Nizozemsku za krach své banky, skončilo jasným výsledkem: 93 procent Islanďanů řeklo dohodě o Icesave ne, pouze každý padesátý hlasující byl pro.
Icesave – internetová spořitelna z rodiny Landsbanki – zkrachovala v souvislosti s vážnou finanční krizí, která plně zasáhla Island před dvěma lety. V internetové bance ukládali své peníze ve velkém nejen Islanďané, ale také Britové a Nizozemci. Náhradu za znehodnocené vklady jim vyplatily jejich národní vlády, které nyní požadují odškodnění po Islandu poté, co ostrovní kabinet banku znárodnil.
Referendum ale nemusí a nejspíš ani nebude znamenat konečné stop pro chystanou dohodu o odškodnění. Hlasovalo se totiž o konkrétní podobě dohody, která přitom byla kvůli nastaveným podmínkám a odporu veřejnosti v čele s prezidentem Grimssonem proti nim prakticky už mrtvá. Premiérka Johanna Sigurdardóttir se z tohoto důvodu plebiscitu vůbec nezúčastnila a oznámila, že jednání o nové podobě dohody o Icesave budou rozhodně dál pokračovat.
Přesto není referendum beze smyslu, myslí si prezident země Ólafur Grimsson. Podle něho posílí pozici Islandu pro vyjednávání. „Britové a Holanďani zjistili, že dohoda, o které se v referendu hlasovalo, nebyla férová, a to je samo o sobě skvělý výsledek,“ prohlásil.
Island bude v jednáních usilovat o snížení úroků při splácení, protože jejich dosavadní výše v nich vytváří dojem, že protistrana chce dohodou nejen získat zpět své výdaje, ale chce na ní i vydělat. Část Islanďanů je ale proti jakékoli dohodě z důvodu, že nechce přebírat závazky za chyby v hospodaření soukromého sektoru.