Japonská krize útočí na celosvětovou budoucnost jaderné energetiky
Havárie, která postihla jadernou elektrárnu Fukušima I v Japonsku po katastrofálním zemětřesení a vlně tsunami, spustila celosvětový proces revize jaderné energetiky.
Patří mezi ně několik evropských zemí, které zahájily prověrku svých jaderných zařízení. Německá vláda rozhodla o odstavení sedmi nejstarších reaktorů k bezpečnostním kontrolám. Rakousko vyzvalo k tomu, aby proběhly na všech jaderných elektrárnách v Evropě testy odolnosti. Trvá na tom tamní ministr životního prostředí Nikolaus Berlakovich.[1] Čeští odborníci jsou přesvědčeni, že obě zdejší elektrárny v Dukovanech a v Temelíně by testy prošly.
Americký ministr energetiky Steven Chu vystoupil před zákonodárci, které ujišťoval, že „Američané mohou mít plnou důvěru“ v to, že elektřina z jaderných elektráren v USA je generována bezpečně a zodpovědně. Do Japonska vyšle americká vláda 34 expertů, aby hodnotili a monitorovali situaci ve Fukušimě.
Akcie jaderného průmyslu zažily prudký propad, ať už jde o společnosti zabývající se provozem, nebo výstavbou jaderných elektráren. Klesla i cena uranu. Roste naopak cena elektrické energie, na pražské burze stoupla o více než tři procenta.[2]
Z jádra pochází téměř pětina celosvětové produkce elektrické energie. Na světě je 442 jaderných elektráren, dalších 65 jich je ve výstavbě a stovky dalších jsou v různých fázích plánování.
Zdroje editovat
- Tato zpráva byla založena zčásti nebo zcela překladem zprávy Workers Struggle to Contain Crisis at Japan Nuclear Plant, vydané společností Hlas Ameriky. Text všech zpráv Hlasu Ameriky je uvolněný jako volné dílo.