Klaus vyznamenal 28 osobností
Celkem 28 osobností z nejrůznějších sfér lidských činností převzalo dnes přímo nebo v zastoupení vyznamenání od prezidenta České republiky Václava Klause. Ten je opět uděloval při příležitosti výročí vzniku samostatného Československa.
Nejvyšší vyznamenání Řád bílého lva propůjčil Klaus Jiřímu Zenáhlíkovi (77 let), který za druhé světové války uprchl z Německa, kam byl nuceně nasazen, a zapojil se v Anglii do bojů proti nacistům. Po roce 1948 byl stejně aktivní ve třetím odboji, za což byl na dlouhá desetiletí vězněn.
V projevu, který udílení vyznamenání předcházel, Klaus letmo kritizoval současné politiky i způsoby řízení Evropské unie, zhodnotil však, že Čechům se v zásadě daří i proto, že mohou o svých věcech rozhodovat. „Máme všechny možnosti a dostatek nástrojů k tomu, abychom Českou republiku, svou vlast, předali svým potomkům v dobrém stavu a aby i pro ně bylo slovo vlast více než jen prázdným pojmem. Je to jen na nás,“ zdůraznil prezident své poselství.
Přehled osobností vyznamenaných prezidentem republiky k 90. výročí vzniku Československa editovat
- Řád bílého lva
- Plukovník ve výslužbě Jiří Zenáhlík (*1921). Uprchl z Německa, kde byl nasazen na nucené práce, zapojil se do protifašistického odboje. Po nástupu komunismu vězněn za účast v protikomunistickém odboji.
- Medaile za hrdinství
- Nadporučík Tomáš Krampla (*1980). Navzdory zranění vedl v Afghánistánu spolubojovníky v důležité akci, kterou zabránil ztrátám.
- Praporčík Petr Králík (*1979). V Afghánistánu zachránil s nasazením vlastního života zraněné britské vojáky.
- Praporčík Zdeněk Lhota (*1978). Pomohl zachránit vojáky v Afghánistánu po explozi výbušniny pod vozidlem.
- Řád T. G. Masaryka II. třídy
- Jakub Blacký (*1915). Odsouzen komunistickým režimem ve vykonstruovaném procesu za velezradu. Své polistopadové odškodnění věnoval na charitu.
- Josef Lesák (*1920). Účastník květnového povstání 1945, organizátor protestního studentského pochodu na Hrad v únoru 1948, vězněn komunisty.
- Bohuslav Bubník (*1918). Účastník druhého odboje, aktivně se účastnil příprav atentátu na říšského protektora Heydricha.
- Jan Graubner (*1948). Olomoucký arcibiskup, zasloužil se o obnovu a rozvoj církevního školství, podílel se na vzniku úspěšné charitativní Tříkrálové sbírky.
- Řád T. G. Masaryka III. třídy
- Jaroslav Grosman (*1924). Účastník druhého i třetího odboje, vězněn a mučen v komunistických žalářích.
- František Wiendl (*1923). Účastník druhého i třetího odboje, desítkám lidí pomohl přejít hranice a emigrovat na Západ. Vězněn v komunistických žalářích.
- Medaile Za zásluhy I. stupně
- Ludvík Armbruster (*1928). Jezuita zatčený a vyhoštěný v roce 1950. Děkan Katolické teologické fakulty UK.
- Adolf Branald in memoriam (1910-2008). Spisovatel, autor známé knihy Dědeček automobil a dalších historických knih či knížek pro děti.
- Karel Havelka (*1918). Žokej, desetinásobný vítěz Ceny prezidenta.
- Antonín Panenka (*1948). Fotbalista, autor rozhodující branky ve finále Mistrovství Evropy 1976.
- Medaile Za zásluhy II. stupně
- Břetislav Pojar (*1923). Filmař, autor mnoha vynikajících animovaných filmů či seriálů jako Pojďte, pane, budeme si hrát nebo Dášeňka čili život štěněte.
- Pavel Brázda (*1926). Malíř a výtvarník, vynikal sociálně a politicky zaostřenou tvorbou. Do roku 1989 nemohl vystavovat.
- Jaroslav Šerých (*1928). Malíř a grafik, uznávaný knižní ilustrátor.
- Gabriela Beňačková (*1947). Slovenská sopranistka s českým občanstvím, sólistka Národního divadla v Praze, vynikla i na mnoha světových scénách.
- Ivo Hána (*1928). Zakladatel univerzitní imonologie. Emeritní profesor I. Lékařské fakulty UK v Praze.
- Václav Pačes (*1942). Molekulární genetik. Předseda Akademie věd České republiky.
- Oldřich Jirsák (*1947). Prorektor Technické univerzity v Liberci. Vedl její tým, který zkonstruoval první stroj na výrobu materiálu z nanovláken.
- Karel Kaplan (*1928). Historik. Pro západní historiografii získal důležité poznatky, když v roce 1976 odvezl přes hranice materiály z tajných archivů.
- Josef Petráň (*1930). Historik a bohemista, autor moderních učebnic dějepisu.
- Marta Kottová (*1929). Vězněna jako dítě nacisty v Terezíně a Osvětimi. Dosud navštěvuje školy a v nich seznamuje děti s hrůzami holokaustu.
- Medaile Za zásluhy III. stupně
- Jindřiška Pavlicová (*1943). Zdravotní sestra, vrchní sestra na IKEM. Prohloubila mezinárodní komunikaci zástupkyň této profese.
- Jan Petrof (*1940). Udržel tradici nástrojařského podniku Petrof, který po privatizaci drží pozici dominantního evropského producenta klavírů.
- Josef Podzimek (*1937). Vodohospodář, držitel řady patentů a osvědčení v oblasti staveb, malých vodních elektráren a speciálních plavidel.
- Alena Šrámková (*1929). Architektka, navrhla např. novou budovu Fakulty architektury ČVUT.