Laos po vzoru svých sousedů zavádí přísnější kontrolu Internetu
Laoský premiér Thongsing Thammavong vydal[1] nový výnos, který v zemi zavádí přísnější kontrolu Internetu. K jeho podpisu[2] došlo 16. září 2014 a nová regulace má podporovat zodpovědné a „konstruktivní“ využívání Internetu laoskými občany.
O několik měsíců dříve vyhlásili laoští představitelé, že zkoumají zkušenosti jiných národů jihovýchodní Asie jako vodítko pro vypracování návrhu internetového zákona, který má tento rok vstoupit v platnost. Za model při formulování jeho rámce si vybrali zákony omezující využití Internetu v Barmě a Vietnamu[3]. Laoské úřady studovaly údajně také čínský přístup k regulaci online služeb.
Jak se očekávalo, výsledkem je zákon, o kterém se tvrdí, že napomůže růstu Internetu, který ale ve skutečnosti obsahuje řadu protichůdných ustanovení, která podrývají svobodu slova a další občanská práva.
Ujednání, která uznávají práva na soukromí internetových uživatelů a ochranu intelektuálního vlastnictví a která zakazují pornografii, nebudou pro Laosany příliš kontroverzními. Součástí zákona je ovšem také zákaz sdílení fotografií, které „protiřečí tradicím a kultuře Lao“. Otázkou je, kdo bude rozhodovat, zda nějaký obscénní obrázek uráží laoské dědictví.
Výnos také vyjmenovává několik takzvaných „kyberzločinů“, jejichž definice jsou nejasné a velmi široké. Mezi nimi se objevují:
- Šíření falešných informací proti Laoské lidové revoluční straně.
- Distribuce informací, které podněcují občany účastnit se terorismu, vražd a společenských nepokojů.
- Podporování online kampaní, které se snaží narušit solidaritu mezi etnickými skupinami a mezi zeměmi.
- Rozšiřování informací, které překrucují pravdu nebo pošpiňují důstojnost a práva jednotlivců, skupin, institucí a organizací.
- Sdílení komentářů, jejichž obsah naplňuje podstatu výše zmíněných zákazů.
Poskytovatelům internetové připojení je nařízeno neumožňovat přístup k Internetu fyzickým nebo právnickým osobám či organizacím, jejichž aktivity se pokouší mařit politiku strany [Laoské lidové revoluční strany] nebo vlády.
Na základě těchto ujednání se zdá, že oprávněná kritika vládních programů a politiky může být interpretována jako trestný čin, pokud uvnitř veřejnosti vytvoří rozpory a zmatek nebo pokud povede k „nepokojům“.
Zákon také zakazuje vytváření anonymních nebo pseudoanonymních online účtů, údajně ve snaze „ulehčit úřadům jejich úsilí při regulaci internetu“. Toto je velká rána občanům, kteří se na Internetu snaží poukazovat na vládní přečiny.
Vláda věří, že tento způsob regulace Internetu je nutný k předcházení zneužívání sítě, která má sloužit jako místo pro komunikaci a navazování vztahů. Přestože místní úřady přiznávají pozitivní dopad Internetu na místní ekonomiku, varují také, že jeho pomocí může být ve společnosti vyvolávána panika. Poukazovaly na šíření nesprávné informace o havárii laoských aerolinek a na nedávné zvěsti o prodeji lidských orgánů v provincii Attapeu. V obou případech byla laoská vláda donucena vydat oficiální prohlášení, aby opravila nesprávné informace.
Navzdory těmto problémům se ovšem laoská vláda dříve zavázala, že nebude Internet blokovat, a to ve víře, že představuje zásadní nástroj pro „modernizaci a industrializaci“ země. Tento nový internetový zákon ovšem podrývá závazek laoských úřadů udržovat Internet otevřený a svobodný. Bude odrazovat online aktivisty od toho, aby se v maximální možné míře snažili oslovovat úřady a vznášet námitky proti vládní politice.
Zdroje
editovat- Tato zpráva je založena zčásti nebo zcela převzetím zprávy Laos po vzoru svých sousedů z jihovýchodní Asie zavádí přísnější kontrolu internetu, vydané projektem Global Voices Online. Text všech zpráv Global Voices je uvolněný pod licencí Creative Commons Uveďte autora 3.0.
- ↑ Laos web decree bans govt criticism. Bangkok Post [online]. 2014-09-23 [cit. 2014-10-04]. Dostupné z: [1]. (anglicky)
- ↑ Govt issues decree on internet-based info control. Lao News Agency [online]. [cit. 2014-10-04]. Dostupné z: [2]. (anglicky)
- ↑ Vietnamese Government ‘Opinion Shapers’ Target Activist Facebook Pages. Global Voices Advocacy [online]. 2014-07-18 [cit. 2014-10-04]. Dostupné z: [3]. (anglicky)