Minkult zakázal promítání filmu o sovětském válečném zločinu v Čečensku
Nový film o historii Čečenska ve druhé světové válce je založen na falešném příběhu a může vyvolat národnostní vášně. To je důvod, proč ruské ministerstvo kultury nesouhlasilo s distribucí filmu Příkaz zapomenout. Producent filmu Ruslan Kokanajev byl informován, nicméně, jak oznámilo ministerstvo, rozhodnutí není zatím konečné, úřad požádal o další expertízu.
Příkaz zapomenout líčí údajný válečný zločin proti civilním Čečencům a Ingušům ze strany NKVD. V únoru 1944 byli Čečenci a Ingušové nuceně přesídleni do Kazachstánu. Od roku 1990 se ale objevuje příběh v ruských médiích, že během přesídlení bylo asi 700 lidí upáleno zaživa v obci Chajbach, protože byli označeni za „nepřesunutelné“. Právě tato událost je tématem Kokanajevova filmu.
Tento příběh je však předmětem diskuse mezi historiky. Státní komise, která věc zkoumala, našla v této verzi několik věcných chyb i rozpor ve svědectvích. Její teorie je, že příběh a zejména klíčový důkaz – telegram místního bezpečnostního komisaře Michaila Gvišianiho na šéfovi NKVD Lavrentiji Berijovi – je pozdější podvrh.
Historik a konzultant filmařů Salamat Gajev přesto říká: „Chajbach bohužel není smyšlenka, je to tragický fakt naší historie.“ Událost byla již popsána v románu Zijavudina Abdullajeva Spolochy.
Film se točil v Čečensku po dobu dvou let. Podle Kokanajeva oficiální hosté čečenských úřadů na natáčení scén neměli žádné námitky. A když se konala uzavřená projekce, místopředseda Svazu filmových umělců Ruské federace Sergej Lazurik poděkoval Kokanajevovi za „dobrou práci“.
Podle oficiálních údajů bylo v průběhu února 1944 vyhnáno z Ingušska a Čečenska téměř půl milionu lidí.