Přes 35 milionů španělských voličů rozhoduje o nové vládě
Po čtyřech letech se ve Španělsku konají opět volby do parlamentu. Svoji pozici obhajuje vládní socialistická strana PSOE (Partido Socialista Obrero Español - Socialistická strana práce Španělska), opozice (Partido Popular - lidová strana) se však snaží ze všech sil uspět. Podle informací deníku el País odvolili oba předsedové nejvýznamnějších stran již dnes dopoledne.[1]
Proti současnému premiérovi Zapaterovi však vůdce lidovců Rajoy nepůsobí v předvolebních diskuzích příliš výrazně; Zapatero také slibuje udržení současného kurzu a pokračování v boji proti terorismu. A právě to je ve Španělsku důležitým bodem. Těsně před volbami v roce 2004 pomohl dnes vládním socialistům podle mnoha pozorovatelů teroristický útok na vlaky příměstské dopravy v Madridu Cercanías a nádraží Atocha. Zatímco tehdejší Aznarova obhajující vláda slibovala pokračování tažení v Iráku, Zapatero vojáky sliboval stáhnout a také to po nástupu do funkce učinil. Kromě toho uzákonil v katolické zemi kontroverzní sňatky homosexuálů a zrušil povinné hodiny náboženství.
Předvolební kampaň byla krátká, trvala pouhých patnáct dní, a ještě byla předčasně ukončena[2] v pátek, neboť v Baskicku byl zavražděn jeden z radních za PSOE. Kromě obou hlavních stran, které vyzdobily ulice ve svých barvách, se o získání vlivu ucházejí i jiné strany, například katalánští nacionalisté - ti mají hned více stran (CIU, ERC). Menší strany jsou však považovány za outsidery klání a málokdy jejich výsledek překročí pět procent.[3]