Při velké národní slavnosti položeny základní kameny Národního divadla

Sobota 16. května 1868

Základní kameny Národního divadla byly dnes položeny při polední celonárodní slavnosti na staveništi na vltavském břehu. Slavnosti předcházel velkolepý průvod pražskými ulicemi. Do staveniště byly uloženy kameny ze sedmi skal slavných pro české a moravské dějiny – Řípu, Radhoště, Práchně, Hostajnova, Trocnova, Žižkova a Blaníka.

Když průvod dorazil na staveniště Národního divadla, byla slavnostně podepsána základní listina. Karel Sladkovský pak provolal: „Podepsána jest listina základní velkého národního divadla!“ za což byl pozdraven voláním „Sláva!“ Listina pak byla uložena do jednoho ze základních kamenů. K němu pak přistupovaly jednotlivě vyvolávané osobnosti, a poklepávajíce na něj kladívkem, vyslovovali svá hesla. Jako první František Palacký, po něm dr. Franz Schmeykal, František Ladislav Rieger, Dr. Alois Pražák, purkmistr Dr. Klaudy a další vybraní zástupci měst a obcí, jménem vědy Jan Evangelista Purkyně, hrabě Jindřich Clam-Martinic jako předseda Českého muzea, za umělce Josef Wenzig, hrabě Jan Harrach, Jiří Kolár, Bedřich Smetana a další, starosta Sokola Bedřich Stýblo, architekt Josef Zítek a stavitel František Havel, zástupce dělnického spolku František Ladislav Chleborád a jiní. Jejich hesla zdravena byla hlučným voláním „Sláva!“

Místopředseda Výboru pro zbudování Národního divadla Sladkovský též pronesl vlasteneckou řeč, v níž řekl: „Ano vstalť a žije opět národ český, a dnešní den jest právě dnem slavného jeho vzkříšení duševního, neb dnes počíná vtělovati se první vznešená myšlenka nového života jeho, dnes on sám, zakládaje první velkolepé dílo nové doby své, z vlastní moci povstal z hrobu dvěstileté nečinnosti.“

Na staveništi vybudován byl pro slavnost amfiteátr s třemi tribunami, které stejně jako okna, ba i střechy okolních budov včetně Prozatímního divadla byly zaplněné lidmi. Přítomni byli i mnozí hosté z jiných slovanských národů, slavnosti se však neúčastnil nejvyšší maršálek zemský hrabě Adolf Auersperg. Celou slavnost zakončil lid zpěvem písně Kde domov můj.

Ve slavnostním průvodu kroje národní i živnostníci

Již od páté hodiny ranní se u invalidovny začaly shromažďovat davy jak diváků, tak účastníků slavnostního procesí, které se mělo vydat ke staveništi Národního divadla. Z banderií (selských krojovaných jízd) dorazilo první velimské.

Průvod vydal se ke staveništi vedený hudebním sborem pražských ostrostřelců, za kterým následovaly selské jízdy, první hanácká a za ní chrudimského okresu. Za první polovinou banderií kráčeli členové výboru pro zbudování Národního divadla v čele s místopředsedou Sladkovským, pak na 1500 sokolů a za nimi živnostenské spolky ve svých krojích a s praporci. Výpravností vynikali sladovníci nebo zlatníci, kteří nesli i zlatou korunu sv. Eligia, kterou jim daroval Karel IV.. Pražští tiskaři přímo na stroji taženém v průvodu tiskli básně a rozdávali je lidu. Průvod uzavírala druhá polovina banderií. Skoro polovina zúčastněných spolků pochodovala buď s hudbami svými, nebo s dohodnutými.

Praha zaplněna byla tisíci lidí. Jen z Moravy přijelo 26 vlaků. Přestože dráhy přidávaly do vlaků vozy, byla o místa velká tlačenice.

Na odpolední národní slavnosti na letenské pláni bylo přítomno více než 100 tisíc lidí. Slavnostní rámec velkému dni dalo též divadelní představení Smetanova Dalibora v Novoměstském divadle.

Toto je historická zpráva.

Vychází jen z tehdejších zdrojů a může obsahovat informace, které byly později vyvráceny, nebo hodnotit událost překonaným způsobem.

Pro doplnění kontextu doporučujeme vyhledat další informace ve Wikipedii, v sekci Související zprávy, v seznamu zpráv na tuto zprávu odkazujících nebo v kategoriích, které sdružují související zprávy.

Historické zprávy jsou takové zprávy, které byly napsány s odstupem větším než týden od události – nepíše se však o událostech, které se staly před rokem 1800.

Zdroje

Den 16. května. Národní listy [online]. 1868-05-17. Dostupné z: [1].