Ruská armáda zahájila ozbrojený útok na Ukrajinu

Čtvrtek

Vlajky Ruska a Ukrajiny (ilustrační obrázek)

Ruská armáda zahájila po projevu ruského prezidenta Vladimira Putina, ve kterém vydal svolení ke „speciální vojenské operaci s cílem demilitarizovat a denacifikovat Ukrajinu“, ozbrojený útok na Ukrajinu.[1]

Plný projev ruského prezidenta Vladimira Putina o zahájení „vojenské operace“.[2]
(K dispozici jsou ruské a anglické titulky)

Vpádu armády na Ukrajinu 21. února 2022 předcházelo podepsání dokumentu o uznání povstaleckých republik Doněcké lidové republiky a Luhanské lidové republiky na východě Ukrajiny v oblasti Donbasu a postupné shromažďování jednotek ruské armády na hranicích s Ukrajinou. Ve čtvrtek nad ránem pak Putin ve svém projevu oznámil zahájení „speciální vojenské operace s cílem demilitarizovat a denacifikovat Ukrajinu“. Po odvysílání tohoto projevu ruské jednotky překročily hranice Ukrajiny z ruského i běloruského území a napříč zemí se začaly rozléhat výbuchy a probíhat těžké boje. Ukrajina v reakci na ruskou invazi vyhlásila válečný stav, úplně uzavřela svůj vzdušný prostor a poprosila ostatní země o finanční, vojenskou i humanitární pomoc. Svůj vzdušný prostor u hranic s Ukrajinou a Běloruskem uzavřelo také Rusko. Kvůli útokům své domovy opustilo přes 100 tisíc lidí a na hranicích se západními zeměmi se tak začaly tvořit dlouhé fronty. Přímo v místě bojů lidé využívají jako kryt a zázemí nejčastěji stanice metra.

Následky dopadu rakety na území ukrajinského hlavního města Kyjeva
Braniborská brána v Německu nasvícená ukrajinskými státními barvami jako projev solidarity

Moskevská i kyjevská burza se výrazně propadly a ruský rubl se dostal nejníže od roku 2016. Naopak cena ropy Brent přesáhla 100 dolarů za barel. Invazi odsoudili generální tajemník NATO Jens Stoltenberg, předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová, americký prezident Joe Biden, i velká část představitelů zemí Evropy, včetně českého premiéra Petra Fialy a prezidenta Miloše Zemana, který kolem 11. hodiny dopolední pronesl k národu projev.[3] Rusko však své kroky označuje jako „speciální vojenskou operaci“ a hájí se, že jde o obrannou misi s cílem pomoci lidem na Donbasu a vyzývá přitom ukrajinskou armádu aby „složili zbraně a vrátili se domů“. Evropská unie se dohodla na přijetí doposud nejtvrdších sankcí, které mají postihnout ruskou ekonomiku, energetiku a dopravu a vztahuje se také na některé činitele.[4] Po světě lidé projevili solidaritu Ukrajině, vyvěsili ukrajinské vlajky, uspořádali demonstrace za konec války a přispívali ve sbírkách na humanitární pomoc.

Související zprávyEditovat

  • 21. únor 2022 — Ruský prezident Vladimir Putin podepsal dokument o uznání Doněcké a Luhanské lidové republiky

ZdrojeEditovat

  1. Ruský útok na Ukrajinu. ČT24 [online]. 2022-02-24, rev. 2022-02-28 [cit. 2022-03-01]. Dostupné z: [1].
  2. Dokument: Slova, jimiž Putin rozpoutal bezprecedentní válku. Seznam Zprávy.cz [online]. 2022-02-24 [cit. 2022-01-03]. Dostupné z: [2].
  3. Šílence je třeba izolovat, řekl prezident Zeman na adresu Putinova Ruska. Seznam Zprávy.cz [online]. 2022-02-24 [cit. 2022-03-01]. Dostupné z: [3].
  4. European Council conclusions, 24 February 2022 [online]. Evropská rada, 2022-02-24, [cit. 2022-03-01]. Dostupné online. (anglicky)

Externí odkazyEditovat