Statistici potvrdili, že důvodem poklesu národního hospodářství je šetření domácností, především na potravinách
Český statistický úřad zveřejnil podrobnou bilanci důležitých odvětví. Podle ní Češi v maloobchodě v roce 2023 proti roku 2022 utratili o 4,1 % méně. Při porovnání s předkrizovým rokem 2019 utratili dokonce o 4,6 % méně.
| Stát | 2020 | 2021 | 2022 | 2023 |
|---|---|---|---|---|
| průměr EU | -0,5 | 4,9 | 6,2 | 4,3 |
| Česko | -1 | 3,4 | -0,5 | -4,6 |
| Itálie | -7,7 | -0,1 | -0,1 | -3,2 |
| Belgie | 1,9 | 7,8 | 3,6 | -2,8 |
| Rakousko | -0,6 | 2,5 | 1,5 | -1,6 |
| Švédsko | 0,6 | 7 | 5,4 | -0,1 |
| Slovensko | -1,2 | 0,2 | 4,3 | 0 |
| Maďarsko | -0,2 | 3,4 | 8,7 | 0,2 |
| Finsko | 4 | 7,7 | 3,6 | 0,5 |
Statistici potvrzují, že důvodem, proč byl loňský pokles národního hospodářství 0,4 %, je šetření domácností.[1] Před vyšším výpadkem zachánil ekonomiku pouze automobilový průmysl.[1] Češi začali s nástupem inflace hodně šetřit a v maloobchodě utratili o 4,1 % méně než v roce 2022. V celé Evropě hodně šetřili ještě Belgičané, Italové a Rakušané, ale šetření Čechů bylo i tak největší. Ve srovnání s rokem 2019 Češi nakoupili o 10,7 % potravin méně. Na potravinách tak šetřili nejvíce.
Na neuspokojivá čísla experti reagovali zpravidla tak, že informovali, že v tuzemském maloobchodě pomalu dochází k obratu, protože obrat za prosinec 2023 byl o 1,6 % vyšší než obrat za prosinec 2022.[1] Podle analytika Raiffeisen Bank Martina Krona si Češi udělali hezčí vánoce, proto je možné očekávat pozvolný růst spotřeby domácností.[1] Ve srovnání s rokem 2019 ale tržby v maloobchodu v prosinci 2023 poklesly o 7,2 %.[1]
Pouze průmysl proti období před krizí trochu vyrostl, zatímco v deseti Evropských zemích se výroba snížila. V Německu, kde jsou hlavní partneři tuzemských podniků, se výroba snížila druhým největším tempem.[1] Průmysl byl ale v kladných čísel pouze kvůli automobilkám, které odbavovaly dříve nedokončené zakázky. Nebýt toho, i průmysl by skončil v záporných číslech.
Pokles nastal i ve stavebnictví. Podle Lukáše Kovandy z Trinity Bank v roce 2023 poprvé od roku 2016 poklesla výstavba bytů, kanceláří i velkých inženýrských staveb včetně dálnic.[1] Výstavbu omezili soukromí i veřejní investoři o 2,6 %.[1] Kvůli tomu Česko nedokázalo vyrovnat výpadek, který nastal v roce 2020. Horší bilanci má pouze Španělsko, Irsko, Slovensko, Estonsko a Švédsko. Tři z nich, Španělsko, Irsko a Švédsko jsou známé opakování realitních krizí.
| Stát | 2020 | 2021 | 2022 | 2023 |
|---|---|---|---|---|
| průměr EU | -4,7 | 0,5 | 3,1 | 3,4 |
| Španělsko | -12,9 | -18,3 | -24,4 | -20 |
| Irsko | -9,3 | -12 | -10 | -13,7 |
| Slovensko | -11,5 | -13,2 | -14,1 | -10,9 |
| Estonsko | -6,1 | 2,7 | 1,5 | -5,8 |
| Švédsko | -1,1 | 0,1 | 0,5 | -4,5 |
| Česko | -6,1 | -3,9 | -1,5 | -4 |
| Belgie | -8,2 | -4,3 | -2,8 | -3,6 |
| Maďarsko | -9,8 | 0,9 | 2,8 | -2,3 |
| Stát | 2020 | 2021 | 2022 | 2023 |
|---|---|---|---|---|
| průměr EU | -7,3 | 1,2 | 4,3 | 1,7 |
| Rumunsko | -9,3 | -3,2 | -4,9 | -8,9 |
| Německo | -9,6 | -5,4 | -5,7 | -7,2 |
| Portugalsko | -7,3 | -4,1 | -4,1 | -6,7 |
| Francie | -10,9 | -5,7 | -5,9 | -5,2 |
| Estonsko | -2,8 | 9,6 | 7,1 | -4,8 |
| Slovensko | -8,5 | 0,9 | -3,1 | -3,6 |
| Nizozemsko | -3,9 | 0,9 | 3,5 | -3,4 |
| Itálie | -11,5 | -0,7 | -0,3 | -3 |
| ... | ||||
| Česko | -7,2 | -1,1 | 1,4 | 1 |