Svět smutní nad úmrtím Věry Čáslavské

Středa

Věra Čáslavská v roce 1967

Po celém světě se rozlétla smutná zpráva o úmrtí gymnastky Věry Čáslavské. Stejně jako v Česku, tak zejména v Japonsku se dostala na titulní stránky zpravodajských portálů.

Nelli Kimová, která v následující gymnastické generaci vyhrála v letech 1976 a 1980 sama pět zlatých olympijských medailí, na Čáslavskou zavzpomínala pro web Mezinárodní gymnastická federace (FIG): „Když jsem ji poprvé potkala, ani jsem nemohla věřit, že se mnou vůbec mluví. Byla taková osobnost, ale vystupovala úplně normálně. V pamětích gymnastů, trenérů a gymnastických fanoušků bude vždy velkou hvězdou.“ Kimová nyní působí jako předsedkyně technické komise sportovní gymnastiky žen FIG.

V oficiální kondolenci předsedy FIG Bruna Grandiho stojí: „Život Věry Čáslavské, zahrnující velké sportovními triumfy stejně jako tragické rodinné události, vytvořil pravděpodobně první legendu v moderní historii ženské sportovní gymnastiky. Legendu, která vychází nejen z faktu, že byla skvělou sportovkyní, ale také ženou vrženou do srdce politického dramatu ve své zemi. Byla nepochybně nadaná schopností spojit obtížnost, uměleckost a muzikálnost, která jejím sestavám dávala dojem dokonalosti. Díky tomu mohly vyvolávat hluboké emoce.“

Významný japonský deník Asahi Šimbun má zprávu o úmrtí na čele své titulní stránky, podobně jako další japonská média. Od časného rána místního času se šíří kondolence také v sociálních sítích v Mexiku. V obou zemích je Čáslavská stále velmi populární, i když už od její účasti na tamních olympijských hrách uběhlo půl století.

Poloviční ruský obraz editovat

Zprávu zveřejňují i média v dalších zemích. Ve většině zemí je připomínána i její politická minulost, tj. její protest proti komunistickému režimu a okupaci Československa vojsky Varšavské smlouvy a následky, které jí to přineslo. Tisková kancelář TASS ale ve své zprávě zmiňuje výhradně jen sportovní činnost Čáslavské a ve stejné omezené podobě se události věnují i ostatní ruská média.

Do zahraničí se informace šíří i s vyjádřením předsedy Českého olympijského výboru Jiřího Kejvala, zprostředkovaným agenturou Reuters, který ji mj. označil za velkou bojovnici.

Věra Čáslavská vyhrála na olympijských hrách v Tokiu a Mexiku v letech 1964 a 1968 celkem sedm zlatých medailí. Čtyřikrát byla mistryní světa a jedenáctkrát mistryní Evropy. V následujících letech ale byla odstavena komunistickým režimem kvůli podpisu výzvy Dva tisíce slov a vrátila se až po Sametové revoluci, kdy se stala jednou z nejbližších spolupracovnic Václava Havla. Znovu se stáhla do ústraní po rodinné tragédii, v posledních letech se ale navzdory boji s rakovinou znovu zapojila do veřejného života. Zemřela včera ve věku 74 let.

Zdroje editovat

  • Olympic heroine Vera Caslavska, 1942-2016. We Are Gymnastics! [online]. 2016-08-31 [cit. 2016-08-31]. Dostupné z: [1]. (anglicky)
  • Bruno Grandi on Vera Caslavska: 'A legend of gymnastics has left us'. We Are Gymnastics! [online]. 2016-08-31 [cit. 2016-08-31]. Dostupné z: [2]. (anglicky)
  • Семикратная олимпийская чемпионка по гимнастике Чаславска скончалась в возрасте 74 лет. TASS [online]. 2016-08-31 [cit. 2016-08-31]. Dostupné z: [3]. (rusky)
  • Vera Caslavska: Seven-time gold medal winning Olympian dies aged 74. BBC [online]. 2016-08-31 [cit. 2016-08-31]. Dostupné z: [4]. (anglicky)
  • Fallece la gimnasta Vera Caslavska a los 74 anos. El Universal [online]. 2016-08-31 [cit. 2016-08-31]. Dostupné z: [5]. (španělsky)
  • 「五輪の名花」チャスラフスカさん死去 女子体操で金. Asahi Šimbun [online]. 2016-08-31 [cit. 2016-08-31]. Dostupné z: [6]. (japonsky)