Lidé se přišli rozloučit s Transgasem: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
JAnDbot (diskuse | příspěvky)
m Robot: kosmetické úpravy
drobnosti z češtiny, wikilinky
Řádek 3:
[[Soubor:Václav Aulický hovoří (002).jpg|náhled|Václav Aulický hovoří o historii stavby]]
{{Perex|text=
''Lidé se přišli rozloučit s Transgasem'', i tak by se dalo nazvat setkání asi čtyř stovek lidí na nedělním meetingu v komplexu budov [[w:Transgas (Praha)|Transgas]] nazvaném ''Transgas, poslední komentovaná prohlídka s autorem stavby Ing. Arch. [[w:Václav Aulický|Václavem Aulickým]]''. Ve skutečnosti by se tedy jednalo o komentovanou prohlídku, na které vystoupili dva poslední žíjící spoluautoři stavby Ing. Archarch. [[w:Václav Aulický|Václav Aulický]] a Profprof. Akadakad. arch. Jan Fišer. Vystupující představili historii objektu, jeho jednotlivé části a nakonec zodpověděli několik dotazů účastníkům akce. V závěru došloDošlo i na diskusi ohledně důvodů pro demolici a o stavu ochrany staveb druhé poloviny 20. století.}}
 
Transgas je pražský soubor budov ohraničený ulicemi [[w:Vinohradská (Praha)|Vinohradská]], Rubešova a Římská. Skládá se z podlouhlé prosklené budovy přisazené k budově Českého rozhlasu, dvou věžových objektů a nízké budovy obložené dlažebními kostkami. Architektonicky se jedná o [[w:High-tech architektura|high-tech]] stavbu s prvky [[w:brutalismus|brutalismu]].
 
Byl vystavěn v 70. letech 20. století pro potřeby tranzitu plynu přes území Československa ze Sovětského svazu do Německa (nízká budova), věžové budovy posloužily jako administrativní Federálnímu ministerstvu paliv a energetiky, podlouhlá prosklená budova dostavěná později jako sídlo Světové odborové federace. Projekt vypracoval ateliér Vojenského projektového ústavu pod vedením architekta Jiřího Eisenreicha, ve kterém působili i Václav Aulický a Jan Fišer. V současnosti jsou architekti Aulický a Fišer jedinými žijícími autory stavby.
 
V posledních letech usiluje firma Phibell s.r.o. vlastněná developerskou skupinou [[w:HB Reavis|HB Reavis]] o demolici těchto budov (netýká se prosklené budovy u Českého Rozhlasu) a náhradu za kancelářský komplex nazývaný Vinohradská 8. Na stavebním úřadě Prahy 2 byl již vydán demoliční výměr a nyní se čeká, kdy vlastník zahájí demolici. Část laické i odborné veřejnosti se proti tomuto kroku stále staví, poukazujíc na architektonické kvality celého komplexu.
 
Byl vystavěn v 70. letech 20. století pro potřeby tranzitupodniku zajišťujícího tranzit plynu přes území Československa ze Sovětského svazu do Německa (nízká budova), věžové budovy posloužily jako administrativní Federálnímu ministerstvu paliv a energetiky, podlouhlá prosklená budova dostavěná později jako sídlo Světové odborové federace. Projekt vypracoval ateliér Vojenského projektového ústavu pod vedením architekta [[w:Jiří Eisenreich|Jiřího Eisenreicha]], ve kterém působili i Václav Aulický a Jan Fišer. V současnosti jsou architekti Aulický a Fišer jedinými žijícími autory stavby.
 
V posledních letech usiluje firma Phibell s.r.o. vlastněná developerskou skupinou [[w:HB Reavis|HB Reavis]] o demolici těchto budov (netýká se prosklené budovy u Českého Rozhlasurozhlasu) a náhradu za kancelářský komplex nazývaný Vinohradská 8. Na stavebním úřadě [[w:Praha 2|Prahy 2]] byl již vydán demoliční výměr a nyní se čeká, kdy vlastník zahájí demolici. Část laické i odborné veřejnosti se proti tomuto kroku stále staví, poukazujíc na architektonické kvality celého komplexu.
== Zdroje ==
{{Původní zpráva|Juandev}}